DIAMANT

Diamant je krystalickou formou uhlíku „C“, která se řadí mezi vůbec nejtvrdší známé přírodní minerály, ale také další látky, které máme na Zemi k dispozici. Tvořen je svými typickými krystaly krychlového, oktaedrického nebo dodekaedrického vzhledu.

Většina lidí si však s pojmem diamant představí už hotový produkt, a to briliant, který je nejznámějším diamantovým brusem.

Původ samotného názvu „diamant“ je pravděpodobně odvozen z řeckého slova „adamas“ –nezničitelný. V mnoha encyklopediích můžeme ale nalézt také souvislost s arabským slovem, „al-mas“, které znamená nejtvrdší. I když se pravděpodobně už nedozvíme úplnou pravdu, obě dvě varianty jsou více než výstižné.

Mohlo by Vás zajímat

surový diamant

Vznik diamantu

Do dnešního dne není geneze diamantů zcela vysvětlena, a tak se občas můžeme setkat s novými objevy, které vyvracejí letité názory.

Nejčastěji se můžeme setkat s teorií, že diamanty vznikají za velmi vysokých teplot (900°C – 1300°C) a tlaků (4,5GPa – 6 GPa) ve svrchním zemském plášti (hloubka 140 až 200km) odkud putovaly díky ultrabazickým vyvřelinám, tedy kimberlitu, komatiitu nebo lamproteitu, do zemské kůry.

V posledních letech se však v granulitech podařilo nalézt mikroskopické diamanty, u kterých vědci předpokládají, že vznikly za méně extrémních podmínek než jejich větší sourozenci ze svrchního zemského pláště.

Vlastnosti diamantu

Jak již bylo naznačeno, diamant je neobyčejně tvrdým minerálem, který lze sice cíleným úderem rozdělit, ale vryp do něj uděláte pouze a jen dalším diamantem.

Jeho nejcennější vlastností je schopnost rozkládat světlo na spektrální části a odrážet tak barevné odlesky. Této vlastnosti docílí brusič při úpravě surového diamantu do některého z přesně vypočítaných diamantových brusů. 

 

Nejvyhledávanějším brusem je pak briliantový brus, který odraží světlo procházející diamantem tím nejlepším způsobem v celém barevném spektru a v maximální intenzitě.

 

diamant

Anatomie briliantového brusu

 

diamant - pohled ze strany

diamant - pohled ze shora

diamant - pohled ze zdola

 

Mezi průhlednými nerosty má diamant také nejsilnější lesk.

Diamant je dále známý svou velmi vysokou tepelnou vodivostí, která převyšuje zatím všechny známé látky. Díky tomu se dá diamant velice snadno rozpoznat diamantovým testerem. Ten je od diamantu schopen rozpoznat i jeho syntetickou variantu – moissanit.

Hmotnost diamantu

Stejně jako ostatní drahé kameny, se i diamanty mezinárodně váží v karátové hmotnosti, tedy v karátech (ct). Jeden karát pak představuje pětinu gramu – 1ct = 0,2g. Díky tomu může obchodník s diamanty snadno udávat hmotnost diamantů s absolutní přesností.

Cena diamantu neroste v přímé úměře s jeho hmotností. Velké diamanty jsou totiž mnohem vzácnější, a tedy i cennější než diamanty menší. Dva jednokarátové diamanty tak koupíte výrazně levněji než jeden dvoukarátový diamant totožné kvality.

váha diamantu

Barva diamantu

Diamant je nejčastěji prezentován jako „bílý“ bezbarvý drahokam. Kromě tohoto tradičního vzhledu se však můžeme setkat s diamanty téměř ve všech barevných odstínech.

Z hlediska barvy rozdělujeme diamanty do dvou kategorií:

  • Čiré diamanty na stupnici D až Z
  • Barevné (FANCY) diamanty

Diamanty barevné stupnice D až Z

Jedná se o bezbarvé diamanty, které mohou být jen slabě ovlivněny žlutým případně hnědým odstínem. Diamanty z tohoto barevného rozsahu jsou ceněny tím, čím více se blíží k bezbarvosti, tedy ke stupni D. Pohybujeme-li se po stupnici druhým směrem (k písmenu Z), můžeme pozorovat slabé zbarvení, které diamantu snižuje jeho hodnotu.

 

barva diamantů

Fancy barevné diamanty

Pokud intenzita žlutého nebo hnědého odstínu překročí stupeň Z, mluvíme nadále o fantazijních barevných diamantech, které tvoří svou vlastní kategorii diamantového obchodu. 

U barevných diamantů se můžete setkat se všemi odstíny barevného spektra – modré, zelené, hnědé, růžové atd. Ne všechny však mají stejnou hodnotu. Ta se odvíjí podle rarity odstínu. Například se žlutými diamanty se můžeme setkat mnohem častěji než s extrémně vzácnými modrými a růžovými diamanty.

Čistota diamantu

Jelikož jsou diamanty přírodní produkty, velmi často se můžeme setkat s tím, že je jejich čistota něčím ovlivněna. V případě drahokamů se jedná o inkluze, tedy vměstky nacházející se uvnitř hodnoceného kamene. Parametr čistoty diamantu pak popisuje jejich počet, velikost, umístění a barvu.

Světově uznávaným kritériem čistoty diamantů je stupnice vytvořená Americkým gemologickým institutem:

 

Stupeň FL

Flawless (FL)


Nejvyšší stupeň čistoty, který uděluje laboratoř GIA. Toto hodnocení obdrží diamant, který neobsahuje žádné vnitřní nečistoty, ale ani nepatrné vnější mechanické narušení. Pokud se s diamantem manipuluje, není možné, aby si tuto čistotu udržel věčně, proto je stupeň Flawless stejně hodnotný jako o stupeň „horší“ Internally Flawless.

 


Stupeň IF

Internally Flawless (IF)


Diamant ohodnocený stupněm IF neobsahuje žádné vnitřní vady a je vůbec nejvyšším stupněm čistoty u mezinárodních gemologických laboratoří jako je IGI. Společnost HRD označuje tento parametr jako Loupe Clean (LC).

 

 


Stupeň VVS1

Very Very Small Inclusions (VVS1 a VVS2)


Diamanty s tímto hodnocením obsahují jen velmi velmi malé vnitřní vady, které je s použitím desetinásobně zvětšující lupy obtížné spatřit i pro kvalifikovaného gemologa. Podle velikosti a počtu těchto velmi velmi malých inkluzí je rozdělujeme na stupně VVS1 (menší) a VVS2.

 


Stupeň VS1

Very Small Inclusions (VS1 a VS1)


Při pozorování za použití desetinásobně zvětšující lupy je na rozdíl od nekvalifikovaného pozorovatele schopen kvalifikovaný gemolog rozeznat velmi malé inkluze. Podle velikosti a počtu těchto velmi malých inkluzí je rozdělujeme na stupně VS1 (menší) a VS2.

  


Stupeň SI1

Small Inclusions (SI1 a SI2)


Diamant má rozeznatelné inkluze, které lze spatřit s použitím desetinásobně zvětšující lupy. Na rozdíl od diamantů čistoty SI2, je diamant se stupněm SI1, až na ojedinělé případy, při pohledu pouhým okem čistý.

 

 


Stupeň I1

Inclusions (I1, I2 a I3)


U diamantů se stupni čistoty Inclusions je téměř pravidlem, že lze vnitřní nečistoty spatřit pouhým okem. U stupně I1 však tyto nečistoty neovlivňují brilanci diamantu, na rozdíl od stupňů I2 a I3.

  

Naleziště diamantů

Vůbec první zmínky o nalezení diamantů pocházejí z Indie (oblast Golgonda) již z roku 800 před naším letopočtem. Ta následně byla společně s Borneem do 18. století vůbec jediným producentem diamantů na světě. Tyto doly daly světu nejznámější diamanty jako je Koh-i-Noor, Orlov, Velký Mogul nebo modrý Hope. Ložiska ale rychle „vyhasínala“ a dnešní význam dříve věhlasných indických dolů je již jen historický.

Od té doby se po celém světě objevilo hned několik oblastí, které jsou významné pro těžbu diamantů. Jmenovitě jsou to Austrálie, Botswana, Rusko, Jihoafrická republika, Kanada, Angola nebo Namibie. Celkově se v těchto zemích nachází 10 nejproduktivnějších dolů.

Globální těžba surových diamantů pak přesahuje zhruba sto milionů karátů ročně. Z toho je ale jen 20 % surových diamantů, které mají parametry stát se šperkovým kamenem. Ostatní diamanty jsou pak určené pro průmyslové využití. 

Diamanty se nacházejí ve vulkanických tufech, nazývaných podle jihoafrického města Kimberley „kimberlity“. Vznikaly i stovky kilometrů pod zemskou kůrou a na povrch se dostaly ve formě mohutných těles komínového tvaru. Některé kimberlity neobsahují diamanty vůbec, jiné mohou mít v jedné tuně horniny až 2ct surových diamantů.

Nalézt diamanty je také možné v tzv. sekundárních ložiscích, kam byly i s horninou transportovány pomocí vodních toků.

Těžba diamantů

Než jsou veškeré práce zahájeny, musí těžařská společnost věnovat značné úsilí sledování a prověřování identifikátorů v samotném ložisku, které napomáhají předpovědět, zda bude následná těžba rentabilní. Ve chvíli, kdy se potvrdí, že prověřované vzorky horniny obsahují potřebné množství diamantů, mohou být zahájeny těžební práce.

 

diamantový důl

 

Přesněji řečeno dochází k vrtání horniny/půdy. Ta je následně transportována do speciálních zařízení, které ji rozmělní, propláchnou a naskenují. Po tomto procesu už nic nebrání extrahování nasnímaných diamantů ze zbylé horniny.

Využití diamantů

Přes 80 % procent všech vytěžených surových diamantů je použito jako surovina pro průmysl. Diamantový prach a nekvalitní diamanty (včetně syntetických – průmyslově vyráběných) jsou využívány zejména pro výrobu brusných, řezných a vrtných nástrojů nebo brusných past a prášků.

Díky extrémním fyzikálním vlastnostem se pro diamanty nalezne uplatnění také ve výrobě speciálních elektronických součástek nebo v laboratorním výzkumu.

Zbylé diamanty se následně řadí mezi drahé kameny, které jsou upravovány (broušeny a leštěny) do speciálních mnohostěnů. Tím nejžádanějším je bezesporu briliantový tvar, který diamantu propůjčuje maximální třpyt a lesk. Vzhledem k výjimečné tvrdosti diamantů, je jejich šperkařské opracování podstatně jiné od zpracování měkčích drahokamů a polodrahokamů. Broušené diamanty se zásadně zasazují do nejušlechtilejších kovů jako je zlato nebo platina.

Nabídka diamantů

Máte zájem o diamanty, ale chcete se o nich dozvědět více? Neváhejte nás kontaktovat, a to buď telefonicky +420 721 639 954, e-mailem: podpora@vvdiamonds.cz nebo na našem chatu.

Rádi s Vámi probereme všechny možnosti Vaší koupě diamantových šperků, dalších drahých kamenů a investičních diamantů.