Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. O Cookies

DRAHOKAM PERIDOT / OLIVÍN

V lávě, meteoritech a hluboko v zemském plášti se nalézá žlutozelený drahokam, který byl zaměňovám se smaragdem.

 

První dochovaný název tohoto drahokamu je „Topazos“, který vznikl za dob starověkého Říma, kdy byl odvozen podle jména ostrova, kde se těžil. Až o mnoho let později jej francouzští klenotníci začali nazývat peridot, což je pravděpodobně odvozeno z arabského označení pro drahokam „faridat“. Pro tento drahokam se u nás vžil také název olivín. Ten by se ale neměl používat pro čiré krystaly využívané k broušení.

Peridot je kosočtverečný minerál s nestálým podílem železa a hořčíku v závislosti na podmínkách, při kterých tento drahý kámen vznikal. Hlavní složkou způsobující zelený odstín je železo, jehož podíl by podle některých gemologů neměl být vyšší než 15 %. V krystalické mřížce peridotu by také neměly chybět stopové prvky chromu a niklu.

peridot

Historie peridotu

Peridot je drahokam s fascinující historií, a to jak po stránce svého vzniku, tak i kulturní. Jedná se o jeden z nejstarších známých drahých kamenů vůbec. Záznamy o jeho těžbě sahají už do doby 1500 před naším letopočtem. 

Kulturně a historicky se jedná o klenot spojený se starověkým Egyptem, kdy dokonce někteří historici věří, že slavné smaragdy Kleopatry, byly ve skutečnosti peridoty.

Svým vznikem se peridot liší téměř od všech drahokamů. Většina je totiž tvořena v zemské kůře. Dvě výjimky ovšem tvoří diamant a právě peridot, kteří vznikají mnohem hlouběji, a to v zemském plášti.

Hlavním zdrojem peridotů ve starověku byl již zmíněný ostrov Topazos, který je nyní znám jako ostrov sv. Jana nebo častěji používaný Zabargad. Tento ostrov sloužil jako zdroj peridotů úctyhodných 3500 let, a to až do druhé světové války. V minulosti byla dokonce ztracena a zapomenuta jeho poloha na více než stovky let, která byla znovu objevena až roku 1905.

Peridot byl už od starověku používán jako talisman s mystickými pověstmi. Věřilo se, že dokáže odvrátit úzkost, a tak jej využívali zejména muži pro usnadnění a formování úspěšného vztahu nebo manželství.

Zabargad

Proč je peridot oblíbený?

Dvojitá refrakce

peridot refrakce

Peridot má extrémně vysoký lom vlnění. Během pohledu přes přední plochu (tabulku) se hrany na druhé straně kamene jeví jako dvojité.

Využití ve šperkařství

prsten peridot

Pro svou nádhernou žlutozelenou barvu byl peridot využíván k dekorativním účelům již ve starověkém Egyptě, kde je dodnes velmi oblíbený.

Mimozemské krystaly

meoteorit

Krystaly peridotu se také nacházejí v meteoritech. Některé tyto mimozemské peridoty jsou dokonce dost velké na to, aby se daly vybrousit.

Železný drahokam

peridot železný

Jedinečně jiskřivě žlutozelená barva je způsobena přítomnými prvky železa, které se v peridotu nacházejí.

Původ peridotu

Vznik peridotu je výsledkem krystalizace směsi roztavených hornin a plynů (magmatu), které obsahují velmi málo křemíku. Jedná se o významný horninotvorný nerost bazických a ultrabazických hornin. Druhy hornin, které jsou z masivní části tvořeny peridotem (olivínem) se nazývají peridotity.

Naleziště peridotů vysokých (klenotnických) kvalit, se nacházejí převážně v seismických a vulkanických zónách oceánské kůry Rudého moře, kde do mořské vody vyvěrá magma. Ta je vodou rychle ochlazena, čímž vznikají polštářové struktury s obsahem peridotu. V Barmě zase vznikaly peridoty v důsledku pohybu zemské kůry, která deformovala horniny vytlačené ze zemského pláště.

V Číně a USA je možné nalézt peridot v podobě různě velkých pecek v lávových proudech. Mezi další naleziště patří Pákistán, Finsko nebo právě ostrov Zabargad. S malou nadsázkou můžeme tvrdit, že lze peridot nalézt takřka na každém místě planety, protože byl nalezen i v meteoritech, jejichž dopad neovlivníme.

Faktory kvality peridotu

Barva

peridot_zeleny

Většina peridotů je zeleno žluté barvy, nejvzácnější odstíny se ze žluté blíží víc k zelené barvě.

Čistota

peridot lekníny

Broušené peridoty jsou na pohled většinou čisté. Při zvětšení v nich mohou být patrné černé skvrny nebo "lekníny".

Brus

peridot trojúhelník

Peridot může být broušen do široké škály tvarů. Nejčastěji se setkáváme s ovály, smaragdovým brusem nebo kapkou.

Hmotnost

peridot hmotnost

Stejně tak jako u diamantů, s rostoucí hmotností peridotu pochopitelně roste i jeho hodnota.

Další informace o barvě

Odstín peridotu se pohybuje od zelenožluté barvy, přes žlutozelenou až po čistě zelenou barvu. Čím více se barva blíží k zelené, tím je drahokam vzácnější. Nejčastěji se můžeme setkat se zelenožlutými peridoty. Barva peridotu je nádherná za jakéhokoli světla. Paprsky slunce v něm však dokáží vytvořit doslova plamen.

Další informace o čistotě

Většina peridotů šperkařské kvality nemá okem viditelné nečistoty, které by ovlivňovaly průhlednost drahokamu. Ta může být ve výjimečných případech narušena jasnými kruhovitými inkluzemi, které si díky svému tvaru vysloužily název „listy leknínu“. Hodnota drahokamu se snižuje, pokud by v něm byly pouhým okem patrné černé tečky.

Další informace o brusu

Peridot je dostupný v mnoha brusech. Což je ostatně vidět i v nabídce VVDiamonds. Brusiči vytváří tvary jakou jsou kulaté brusy, markýzové, oválné, dále také kapky, polštářky nebo trojúhelníky.

Úpravy peridotu

I když se v dnešní době dá takřka každý drahokam uměle upravit, zatím nejsou známy případy, že by se tak u peridotů dělo. Vždy ovšem doporučujeme drahé kameny nakupovat s mezinárodně uznávanými certifikáty, které jednoznačně potvrdí původ minerálu.

Gemologické parametry peridotu

Kategorie – minerál

Tvrdost – 6,5 až 7 (Mohsova stupnice)

Barva – žlutozelená, olivově zelená

Lesk – skelný, mastný

Vryp – bílý

Fluorescence – žádná