Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

VZNIK A TĚŽBA DIAMANTŮ

Po přečtení tohoto článku se dozvíte, jak diamanty vznikaly, jakými způsoby probíhá těžba diamantů či co jsou tzv. krvavé diamanty. Rádi Vám i odpovíme na častou otázku, kde byl Váš diamant vytěžen.

Po přečtení tohoto článku se dozvíte, jak diamanty vznikaly, jakými způsoby probíhá těžba diamantů či co jsou tzv. krvavé diamanty. Rádi Vám i odpovíme na častou otázku, kde byl Váš diamant vytěžen.

Vznik diamantů

Pro správné pochopení tohoto článku je dobré začít od samého počátku a vysvětlit vznik diamantů.

Nejvíce rozšířenou tezí je vznik diamantů pod zemským povrchem v hloubce kolem 150km za teploty vyšší než 1050 stupňů Celsia a tlaku přesahující 70 000 kilogramů na centimetr čtvereční (obrázek bod 1.). Diamanty se poté dostávají na povrch prostřednictvím silných vulkanických erupcí skrze takzvané kimberlitové komíny. Tento typ vulkanické erupce je natolik vzácný, že se neobjevil od té doby, co jsou vědci schopni tuto činnost detekovat. Při hledání ložisek diamantů se právě nejdříve hledá onen kimberlit, který ale nemusí a většinou ani neobsahuje diamanty. Méně než 1% kimberlitových komínů je ekonomické těžit pro diamanty.

Mezi další možné způsoby vzniku diamantů patří následující:

Obrázek bod 2. – Tvorba diamantů v subdukční zóně (oblast kde se litosférická deska oceánského dna ponořuje do pláště v blízkosti kontinentu), čemuž nasvědčují objevy diamantů v oblasti Brazílie, které mají inkluze obsahující minerály z oceánské kůry.

Obrázek bod 3. – V historii byla planeta Země zasahována velkými asteroidy. Při nárazu asteroidu dochází k extrémním teplotám a tlaku – ideální podmínky pro vznik diamantů. Tato teorie je podpořena drobnými diamanty nalezenými  v kráterech po dopadu.

Obrázek bod 4. – Vznik diamantů ve vesmíru. Důkazem jsou velmi malé diamanty, které jsou často k nalezení v kráterech meteoritů. Tyto diamanty jsou tak malé, že je nelze využít pro šperkařský průmysl.

Těžba diamantů

Těžba diamantů probíhá v primárních nalezištích v místě vzniku diamantů či v sekundárních nalezištích – místo kam byly diamanty přeneseny zpravidla vodou.

Primární naleziště (Diamond Pipe Mining)

Těžba diamantů v místě vzniku.

Předtím, než je započata těžba diamantů, je pochopitelně nutné najít jejich zdroj. Jakmile jsou tyto identifikátory nalezeny, je zahájeno další testování horniny. Tato těžba je nesmírně investičně náročná, a proto před zahájením těžby je nutné důkladné prověřování ložiska. Jakmile je potvrzen výskyt diamantů a rentabilita těžby, dochází k vrtání půdy/horniny. Při tomto procesu je těženo obrovské množství půdy.

Aby bylo dosaženo maximální výtěžnosti, není hornina a půda zkoumána přímo na místě, ale zpravidla je transportována do speciálních zařízení, kde je rozmělněna, propláchnuta a skenována. Následně již dochází k extrahování surových diamantů.

Na fotografii je zobrazeno vozidlo, jímž je nejčastěji diamantonosná hornina (kimberlit) transportována na skenování. V závislosti na výtěžnosti horniny může být prozkoumáno i několik set tun půdy, než je nalezen 1.00ct surového diamantu vhodný pro užití ve šperkařském průmyslu.

 

Sekundární naleziště (Alluvial Diamond Mining)

Těžba diamantů mimo místo vzniku.

Než je nalezen kimberlitový komín může docházet k přesunu diamantonosné horniny na jiné místo. V historii byl zemský povrch neustále měněn zejména vodou (potoky, řeky) a kimberlit tak mohl být přesunout do jiné lokality až do samotného oceánu.

Druhou (sekundární) těžbou diamantů je tzv. těžba naplavenin, která nejčastěji probíhá v místech, kam je mohla přepravit voda – meandry řek, pláže apod. Těžba naplavenin je finančně méně náročná, nicméně zahrnuje i stavby zdí či odklony vodních toků. 

Jakmile je zamezen tok vody, může být zahájena těžba, která se dělí na těžbu s následným transportem diamantonosné horniny pro skenování či „řemeslné“ zkoumání diamantonosné horniny přímo na místě těžby. 

Řemeslná těžba je velmi podobná rýžování zlata a je typická pro těžbu tzv. krvavých diamantů, neboť vyžaduje nejméně finančních prostředků. Řemeslná těžba má samozřejmě nejnižší efektivitu.

Krvavé / Konfliktní diamanty – Jedná se o diamanty, které jsou dle definice OSN těženy v oblastech kontrolované silami nebo frakcemi bojujícími proti legitimní, mezinárodně uznávané vládě, jejichž prodejem jsou financovány vojenské akce.

Je nelegální a neetické obchodovat s danými diamanty. Konfliktní diamanty nezískají Kimberleyský certifikát a nemohou tak být legálně broušeny či obchodovány. VVDiamonds se zavazuje, že námi nabízené diamanty pocházejí z legitimních zdrojů, které nejsou zapojeny do financování konfliktů v souladu s rozhodnutím OSN. Námi nabízené diamanty jsou bezkonfliktní, což dokládáme osobní garancí či písemnými garancemi našich dodavatelů.

Nezbývá než odpovědět na otázku, která byla položena na úvod článku.

„Kde byl Váš diamant vytěžen?“ – na tuto otázku nelze odpovědět, neboť surové diamanty jsou po obdržení Kimberleyského certifikátu z jednotlivých dolů vzájemně zamíchány tak, aby nevznikla preference určitého diamantového dolu. Původ diamantu lze zjistit buďto u velmi vzácných diamantů typických pro danou lokalitu např. růžové diamanty z dolu Argyle, Austrálie nebo u etických diamantů, které jsou těženy s ohledem na životní prostředí a záměrně se marketingově propagují např. CanadaMark.

Pokud máte jakékoli dotazy, jsme Vám rádi k dispozici.