HISTORIE, VZNIK A TĚŽBA DIAMANTŮ

Vznik diamantů

Během nákupu diamantů se naši zákaznici často doptávají na otázky ohledně země jejich původu, případně zdali byly vytěženy za etických podmínek. Málokdo již ale přemýšlí nad tím, jak a kdy diamanty vznikly. Často se pouze uspokojí s faktem, že se jedná o velmi vzácnou formu uhlíku, jež vznikla ve specifických podmínkách.

Krystalizace diamantu probíhala za krajních podmínek, kdy je teplota vyšší než 1300 °C a tlak přesahuje 70 000 kilogramů na centimetr čtvereční, což odpovídá podmínkám, které jsou dosaženy v hloubce 100 až 200 km pod povrchem země.

diamond

Mají diamanty souvislost s uhlím?

Diamant je tvořen uhlíkem, tedy jedním ze základních stavebních prvků jež můžeme nalézt v přírodě. Pravděpodobně z toho důvodu se často setkáváme s jedním z největších mýtů, který obecně traduje společností. Tedy, že diamanty vznikly z uhlí. Jedná se ovšem o klamné sdělení, které lze velmi snadno vyvrátit. Diamanty ve skutečnosti vznikly mnohem dříve, než se na naší planetě objevily první rostliny, jež jsou hlavní a nedílnou složkou pro tvorbu zmíněného uhlí.

Formování surových diamantů

Přesný čas samotného formování diamantů, nelze konkretizovat. Některé vznikaly v řádu dnů, týdnů nebo měsíců. Jiným to mohlo trvalo miliony let. Dělo se tak z toho důvodu, že jejich růst nemusí být vždy souvislý. Kvůli změnám teploty a tlaku často docházelo k přerušení jejich formování, které mohlo být obnoveno až o miliony let později. I proto existují záznamy o diamantech starých stovky milionů let, přesto že vznik většiny z nich je datován do doby před 1 až 3 miliardami let.

surové diamanty

Určení stáří diamantů

Určení přesného věku diamantu není zcela možné. Vědecké odhady jsou zatím založeny na datování jiných specifických prvků, které se často nacházejí uvnitř diamantových inkluzí. Jednou z těchto látek je například draslík, který může být podroben radioaktivnímu datování.

Přesto, že se diamanty formovaly stovky kilometrů pod zemským povrchem, často čelily působení mnoha druhů plynů, minerálů a dalších materiálů, jež byly součástí okolní horniny. Kontakt s těmito látkami tak mohl během vzniku diamantu ovlivnit také jeho barvu. Přesto, že většina představ zůstává na čiré (bílé) barvě, barva diamantu se může pohybovat na celém barevném spektru.

A jak tedy diamanty vznikají? Známé jsou čtyři hlavní způsoby:

Vznik diamantů v zemském plášti

Absolutní většina diamantů, jež jsou nalezeny v komerčních diamantových dolech, ve skutečnosti vznikla uvnitř zemského pláště v hloubce mezi 150 až 200 km pod zemskou kůrou. Diamanty vznikají ve velmi specifickém prostoru svrchního pláště, který je typický svými ideálními podmínkami pro jejich vznik.

Jedná se o oblast velmi vysokého tlaku a teploty přesahující 1000°C. K zemskému povrchu pak byly drahokamy “vyneseny” díky specifickým seismickým událostem (extrémně silné a vzácné vulkanické erupce), skrze tzv. kimberlitové komíny.

vznik diamantu - vulkanická erupce

 

 

Vznik diamantů v subdukčních zónách

Velmi drobné diamanty je možné nalézt také v hornině, jež je neustálými pohyby litosférických desek oceánského dna postupně zatlačena do tzv. “subdukční zóny” poblíž zemského pláště, a která se ve velmi výjimečných situacích dostane zpět k zemské kůře.

Že k tomuto jevu dochází, zaznamenali gemologové díky studii Brazilských diamantů, ve kterých byly nalezeny drobné minerální inkluze, jejichž složení bylo v souladu s mineralogií zemské kůry.

vznik diamantů - v subdukčních zónách

 

 

Vznik diamantů v místech dopadu asteroidů

Je obecně známo, že v případě dopadu meteoritu nebo jiného většího tělesa vesmírného původu na zemský povrch, vzniká v místě střetu extrémně vysoká teplota a tlak. Pokud se tyto podmínky setkají s další souhrou extrémních náhod, mohou v místě dopadu vzniknout diamanty.

Některé formy těchto diamantů byly nalezeny v meteorických kráterech v Arizoně nebo na ruské Sibiři, kde při průzkumu kráteru Popigai byly nalezeny surové diamanty o velikosti až 13mm.

vznik diamantu - dopad asteroidu

 

 

Vznik diamantu ve vesmíru

Vědcům z NASA se podařilo nalézt extrémně malé kousky diamantů v mimozemských tělesech (meteoritech), které dopadly na povrch naší země. Důvod jejich vzniku ovšem zatím není obstojně vysvětlený.

Původ těchto mikrokopických diamantů může pocházet z pláště jiných planet, případně mohly také vzniknout při dlouhém putování tělesa vesmírem.

vznik diamantu - dopad meteoritu

 


„K získání jednoho dokonalého jednokarátového diamantu se musí vytěžit, zpracovat a roztřídit 250 tun diamantonosné horniny. Cena diamantu tedy odráží jeho výjimečnou vzácnost."


 

Těžba diamantů

Vzácnost diamantů umocňuje i nesmírná obtížnost jeho získávání. Ročně se po celém světě vytěží přibližně 160 miliónů karátů (32 tun) diamantů za cenu okolo 13,4 miliardy dolarů. Pouze malý zlomek tohoto objemu je určen pro klenotnický průmysl a většina jde do průmyslového využití.

 

Vybroušené diamanty špičkové kvality představují zhruba 3 % světové produkce. Zásoby diamantů významně každý rok ubývají a poptávka po nich stále stoupá, což způsobuje neustálý růst cen diamantů.

Pokud Vás zajímají metody těžby diamantů, přejděte na následující článek:  

Historie diamantů

Diamanty dnes patří mezi nejvzácnější a často i nejvyhledávanější drahé kamerny. Jeho název je odvozen od starořeckého slova „Adamas“, což v překladu znamená nepřemožitelný. V dobách antického Řecka lidé žili v názoru, že diamanty jsou úlomky z hvězd anebo slzy bohů.

Poprvé se do Evropy diamanty dostaly až ve 4. století před naším letopočtem, kdy je ze své výpravy přivezl Alexandr Veliký.  O sto let později je nám už známo, že diamanty byly předmětem obchodování.