2025-01-13 12:53:47

K vytvoření růžových diamantů je třeba postavit a zničit superkontinent

Největší světový zdroj přírodních diamantů, díky kterému spatřilo zemské světlo přes více jak 90 % všech dosud nalezených růžových diamantů, mohl vzniknout v důsledku rozpadu prvního superkontinentu naší planety. Tuto informaci publikovali vědci v časopise Nature Communications.

Analýza ukazuje, že horniny s diamanty z dolu Argyle v západní Austrálii pravděpodobně vznikly přibližně před 1,3 miliardy let v oblasti riftu (seismicky a vulkanicky aktivní hlubinný pokles v zemské kůře), který rozdělil superkontinent Nuna. Tento objev naznačuje, že starověké riftové zóny by mohly mít pro vznik diamantů mnohem přínosnější význam, než se jim původně přikládalo.

Diamanty a jejich vznik

Na povrchu Země mají atomy uhlíku tendenci vytvářet měkký a matný grafit. V hlubokých částech svrchního pláště je však extrémní podmínky přetvářejí do velmi tvrdé a husté struktury. Takto vzniklé surové diamanty se pak mohou dostat na povrch prostřednictvím rychle stoupajících magmat, která na povrchu ztuhnou ve vertikálních tubách sopečných hornin, dnes známých jako kimberlitové komíny. V těch se právě většina diamantů v současné době nachází.

Více se můžete dozvědět v článku: Historie, vznik a těžba diamantů

Klasický příběh však nevysvětluje formaci dolu Argyle ani jeho růžové diamanty. K tomu, aby diamanty získaly růžový odstín, musí být jejich krystalová struktura zdeformována extrémními silami, které ovlivňují způsob, jakým diamanty růžového odstínu pohlcují a odrážejí světlo.

Další zvláštností je, že diamantonosné komíny v Argyle nejsou kimberlitové, ale lamproitové, což jsou útvary, které se obecně formují v menších hloubkách. To by mohlo vysvětlovat, proč lamproity zpravidla neobsahují tak bohaté zásoby diamantů jako kimberlity. Důl Argyle byl však v tomto směru výjimkou.

Původ diamantového dolu Argyle

Geologické zvláštnosti dolu Argyle dlouho znepokojovali vědce. Chemické analýzy z 80. let naznačovaly, že vznikl přibližně před 1,2 miliardy let, ale tato datace byla sporná, protože analyzované minerály mohly být chemicky pozměněny působením tekutin blízkosti zemského povrchu. A co víc, v této době se z geologického hlediska v Austrálii nic významného nedělo.

Nová studie vedená Hugem Olierookem z Curtin University v australském Perthu se zaměřila na odolné minerály apatit a zirkon, které spadly do lamproitu, když byl ještě roztavený. Analýza a měření množství radioaktivních prvků a produktů jejich rozkladu dokázala, že lamproit vznikl přibližně před 1,3 miliardy let, tedy asi o 100 milionů let dříve, než se původně myslelo.

Tento objev přinesl nový pohled na původ růžových diamantů. Argyle leží v oblasti dávného kontinentálního švu, kde se před asi 1,8 miliardami let srazily dvě desky, aby vytvořily část superkontinentu Nuna. Podle Olierooka právě tato kolize mohla způsobit deformace, které diamantům dodaly růžovou barvu.

Následně o přibližně 500 milionů let později, když se Nuna rozpadla, se toto spojení znovu otevřelo. To mohlo dát vzniku nových cest, kterými stoupala lamproitová magma s růžovými drahokamy na zemský povrch.

I přes nové poznatky však stále zůstává záhadou, proč jsou lamproitové komíny dolu Argyle jedinými známými, které obsahují těžitelné množství diamantů. Těžba v dole skončila v roce 2020, kdy byly vyčerpány ekonomicky dostupné zásoby.

Zajímá Vás toto téma? V tom případě si určitě přečtěte náš článek: Devět let s australskými diamanty