2023-06-07 12:45:00
VYHLÍDKY NA URČENÍ PŮVODU DIAMANTŮ
Velmi častou otázkou našich klientů je, zdali je možné analyzovat diamant a zjistit tak, kde byl vytěžen. Bylo by skvělé, kdyby existovala rychlá metoda určení původu, která by zároveň nesměla jakkoli narušit testovaný diamant. Toto je skutečně u některých drahokamů možné, ale u diamantů je to výrazně obtížnější. Tomuto tématu se budeme věnovat v obsahu níže.
Je logické očekávat, že drahé kameny, vznikající v různých částech světa, by se od sebe měly lišit. A to například různými typy inkluzí, svými známkami růstu, spektroskopickými vlastnostmi nebo odchylkami v chemickém složení. Právě odchylky v chemickém složení jsou cenným vodítkem určení původu drahých kamenů např. u safírů nebo rubínů.
Míra těchto odchylek u rubínů, safírů a smaragdů překračuje jednu jednotku z milionu váhy (part per million nebo ppm). Tyto odchylky často dosahují desítek až stovek ppm. Jednu jednotku ppm si pak můžeme představit jako kapku vody v zcela plném vědru (viz obrázek). Možná to nezní jako příliš, ale koncentrace tohoto rozsahu umí v dnešní době gemologické laboratoře snadno měřit. Nejčastěji se proto využívají LA-ICP-MS (laser ablation inductively coupled plasma mass spectrometry) a LIBS (laser induced breakdown spectroscopy).
Koncentrace jiných chemických částic je ale u diamantů výrazně nižší a tím pádem i výrazně obtížnější na jejich identifikaci. Důvodem této relativní chemické čistoty diamantů je jejich vznik, kdy jsou atomy uhlíku vázány pevnými spoji těsně u sebe, což při vzniku diamantu vylučuje přítomnost jiných chemických částic. Koncentrace těchto částic připadá na jednu jednotku z miliardy (kapka vody v nadzemním bazénu) až na jednu jednotku z bilionu (kapka vody ve dvaceti olympijských bazénech).
I tuto malou koncentraci je stále možné změřit pokročilými technikami. Nejslibnější z nich je modifikovaná verze LA-ICP-MS. Nicméně tento způsob je pomalý, nákladný a poškozuje samotný diamant. Jedna analýza pak trvá řadu dní a stojí tisíce dolarů. V neposlední řadě vyžaduje destrukci milimetrů povrchu diamantu. Oproti tomu běžné LIBS a LA-ICP-MS analýzy trvají maximálně několik minut a náklady na ně se počítají do jednotek dolarů. Analyzované vzorky jsou navíc tak malé, že na drahokamu zanechají takřka neviditelnou stopu. Z důvodů náročnosti pokročilé LA-ICP-MS bylo doposud analyzováno méně než 100ks diamantů. Výsledky těchto komplexních analýz ukazují značné podobnosti a prolínání vlastností diamantů mezi různými lokalitami. Nejedná se tak o povzbudivý fakt v dalším zkoumání možných metod.
Vysoké náklady, časová náročnost a dopad na samotný diamant tak nejsou jediným problém pro laboratorní určení původu diamantu. I kdyby v budoucnu bylo testování méně nákladné a rychlejší, způsob, jakým diamanty vznikly, je další výzvou.
Geologické procesy, způsoby formace i chemické složení diamantů je velmi podobné po celém světě. Samozřejmě existují unikátní diamanty, jako např. růžové diamanty z dolu Argyle nebo žluté ze Sierra Leone, které lze s danými lokalitami spojit, ale jedná se pouze o velmi malou skupinu diamantů. Pokud by byly zkoumány větší objemy diamantů z různých lokalit, budou se jejich průměrné hodnoty lišit. Ale na individuální bázi nebo obecně lze konstatovat, že většina diamantů sdílí stejné vlastnosti nehledě na jejich místo původu.
Vzhledem ke shora popsaným faktům je tak velmi nepravděpodobné, že by laboratoře v blízké budoucnosti byly schopny určit geografický původ diamantu.